Slovy autorky:   ….  „ Malování je jako tanec nebo jako píseň, vezme vás do náruče a vynáší někam nahoru, kde vnímáte svět zcela jinak, necháte se unášet. Sníte i když bdíte. Snažím se hlavně procítit  k motivu v mé představě. Vyvěrá to ze mne a jak to proudí, já to chytám a usazuji na obraz. Maluji lužní les, stará  koryta řeky Moravy, vodní hladinu, ticho, šumění listí, zpěv ptáků, krajinu, která je mi blízká. Voda, to je jako šperk v krajině, můj hlavní motiv. Nebo cesta, taky úžasná inspirace, odkud a kam vede, kdo jsme a kým jsme na té cestě my. Neustále se klaním přírodě a snažím se jí přiblížit. Člověk sám je příroda, vše  je inspirující a jedinečné.“              

 „ Každý z nás má svou cestu, já chci svými obrazy každého na jeho cestě oslovit, aby se potěšil, usmál, trošku pookřál a setřásl na chvilku vše co jej tíží. A pocítil to co já, když ten obraz maluji…… život, krásu, radost..“