Teorie je teorie, není to zákon ani pravidlo.

Chcete-li umět dobře míchat barvy a dobře chápat, jak barvy spolu fungují, potřebujete přijmout několik skutečností.

Teorie je poznatek či soubor poznatků o nějakém předmětu, k nimž se dospělo pomocí uvažování. Opakem či doplňkem teorie je faktické poznání. Takto je definována každá teorie, co kdy vznikla.

Teorie vychází tedy z poznatků, z faktů zjištěných praktickým zkoušením a ověřováním.

Z toho co jsem nyní uvedla, je zřejmé, že chceme-li teorii barev rozumět, musíme ji ověřovat, nejlépe prakticky. Pak budeme vědět, jak tato teorie vznikla. Budeme si uvědomovat souvislosti a bude pro nás  snadnější míchat určité odstíny.

Protože to málo, co zná běžný člověk ze školy o barvách, nestačí, tak se mi na kurzech malování množí jeden dotaz: „Které jsou to ty primární barvy?“

Odpovídám stále stejně, nejdříve je třeba trochu poznat teorii barev, pak se zaměřit na míšení hmotných barev, na barevné kolečko tradiční a na barevné kolečko moderní. A získáte odpovědi na své otázky. Ale mí kurzisté jsou trošku nedočkaví nebo snad znavení, nevím. Chtějí odpověď, tohoto typu: primární barva, například červená, je tato tuba barvy s  tímto označením. Takto to opravdu nejde říci.  Ale jde říci, nastudujte si teorii barev, celou, a ne jen ten začátek, který si pamatujeme ze školy, kde jste jako děti seznamovaly s barvami. Pochopte dobře subtraktivní a aditivní míchání barev, jaký je mezi nimi rozdíl a proč se malíři řídí subtraktivním mícháním barev. Pak budete vědět jak a která barevná kolečka máte používat a jaké barvy potřebujete k namíchání určité barvy. 

Více se můžete dovědět v kurzu Olejomalba v kostce, kde jsem vybrala z teorie barev to nejnutnější a nejzákladnější, co může malíři pomoci v jeho tvorbě.

Co nám dále může bránit namíchat stejný odstín

jaký namíchal malíř v minulosti nebo kolega malíř malující vedle nás. Co nám brání namalovat určitý odstín který vidíme před sebou a my se nemůžeme trefit do odpovídajícího odstínu.

1.  může to být barvami, každý maluje jinými barvami, co bylo kdysi dávno už není k dispozici dnes a bary které mám já nepoužívá můj kolega

2. může to být ředidly, oleji, gely – mohou být odlišné samy o sobě nebo použijete odlišné množství

3. může to být jiným vnímáním barev, vnímání barev má každý jedinec jiné, už jen ženy od můžů se markantně od sebe liší ve vnímání barev 

4. může to být různým úhlem pohledu na malovaný předmět či motiv

5. může to být různou intenzitou světla dopadajícího na naši paletu barev, či malované dílo

6. může to být naší různou náladou, počasím, ročním obdobím a mohla bych pokračovat

Tak se tím moc netrapte, namíchejte odstín, který se nejblíže podobá vaší představě.

Proč se tuby barev se stejným názvem od různých výrobců liší?

Co tvoří olejovou barvu

Barvu (tím myslím obsah tuby, kterou kupujete), tvoří pigment a oleje. To jsou hlavní části, dál může výrobce leccos přidávat, nějaká další plnidla, sušidla apod., sice jen v malém množství, ale i to ovlivní vlastnosti výrobku.

Skutečnosti, které musíme vzít v potaz:

1.  Barvy vyrábí celá řada  výrobců na celém světě, jsou výrobci renomovaní a méně zkušení, tzn. velký  rozdíl ve kvalitě.

2. Každý výrobce má své receptury, které se méně nebo více liší. 

3. Navíc výrobci se napodobují, ovšem ceny vstupujícícho materiálu ovlivňují záměr i výsledek a vstupující materiál může být taktéž různé kvality.

4. Na renomované výrobce se spolehnout můžete, na ty ostatní už tolik ne.

5. Stejné názvy barev od dvou výrobců neznamenají, že vyrobky jsou naprosto stejné.

Doporučení:  jeden obraz malujte barvami od jednoho výrobce, většinou výrobci sladí receptury u barev, které vyrábí. Pokud musíte použít i barvu od různých výrobců, pak aspoň dbejte, aby použité barvy byly ve srovnatelné kvalitě.

Teorii  barev  vnímáme jako vodítko, ale budeme se opírat o vlastní zkušenost, kterou máme se svými barvami, které jsme nakoupili, každý podle svého, tudíže máme každý z nás, jinou materiálovou základnu.

Ať se daří malování, Maruška