Přípravné kresby určené k přenosu na podklad, jako plátno, deska, stěna a podobně – učíme se od starých mistrů
Přípravná kresba, známá také jako kompoziční skica, pomáhá umělci vyřešit technické a estetické otázky ještě předtím, než začne pracovat na finálním díle. To je zvláště užitečné při práci s drahými materiály, jako je zlato nebo s technikami, které mají přísná pravidla, omezený čas na realizaci, například fresky nebo u technik, které neumožňují pozdější úpravy, jako je vaječná tempera.
S rozvojem papírenského průmyslu v Evropě a zlevněním papíru se skici a předkresby staly běžnou součástí tvorby fresek. Postupně nahradily tradiční sinopiové (druh pigmentu načervenalé barvy) podkresy a usnadnily proces přípravy velkých děl.
Podkresby na zvláštním materiálu nebo na papíře lze vytvářet různými technikami podle preferencí umělce – například pomocí měkkých materiálů, jako je dřevěné uhlí nebo červená křída, tekutých médií nebo jejich kombinace.
Existovaly a stále se používají dva konkrétní způsoby, jak přenést kresbu na pergamen, desku, plátno nebo na omítnutou stěnu:
SPOLVERO technika
Při kreslení drobných detailů lze využít techniku „přesného propichování“. Spočívá v tom, že se podél obrysů vytvoří husté drobné otvory, které se následně vyplní práškovým dřevěným uhlím zabaleným do jemné látky, touto jednoduchou pomůckou se přetře několikrát přes otvory a tím se zanechají jemné, nenápadné stopy a mezi malíři je postup známý jako „práškování“ – známá jako technika SPOLVERO.
CALCO technika
Druhá tehnika CALCO – „obkreslování“ : k obkreslování se používal železný hrot, jediný rozdíl je v tom, že zadní stranu papíru s kresbou je nutné přetřít dřevěným uhlím nebo černým práškem, takže při následném označení nástroj může přenášet obrysy a křivky na plátno nebo panel. Kresby jsou vytvořeny tak, aby bylo zajištěno, že práce bude provedena přesně a ve správném poměru.
Později evropští umělci z velké části přešli k olejovému médiu a popularita kreslených přípravných podkreseb klesla, protože olejomalba pomalu schne, což umělci umožňuje provádět úpravy během procesu malování a pracovat bez potíží.
Pokud uvidíte, že některý z umělců dělá calco nebo spolvero techniku a připravuje si tím podkresbu na podklad, na kterém bude malovat. Tak nyní víte, odkud tyto techniky pochází. Myslíte, že dnes se tak neděje? Ale to je omyl, děje, co se osvědčilo v minulosti se opravdu neztrácí a osvědčené techniky neopouštíme. Zejména malíři hyperrealistického stylu si často takto připravují svou práci.
Staří mistři si vždy nějakým způsobem pomáhali a vymýšleli si i další pomůcky, aby dosáhli přesnosti. Obrovké rozměry obrazů, fresek, drahé materiály je nutily přemýšlet, jak zpřesnit kresbu na freskách, které kolikrát byly zakřivené nebo na velkých monumentálních plátnech pro velké například vatikánské sály, či pro jiné prostory té doby. To byly výzvy, kdy umělec se snažil neudělat chybu – to je jasné. Chyba znamenala ztrátu důvěry, práce, materiálu, času i výdělku.
A co my, jak na to půjdeme my? Taky máme nějaké možnosti?
Buď jsme tak dobří, že svoje studie, skicy znovu překreslíme na plátno, tužkou nebo uhlem, prostě znovu a s jistotou.
A nebo to pro nás není tak jednoduché, ještě si neumíme udělat vlastní návrh a raději malujeme obrázek, který si najdeme a chceme si jej namalovat po svém, ale větší.
No každý nějak začíná a co doporučuji: Těm zdatným, držím palce.
A vám ostatním si dovolím doporučit jeden přístup.
Když si i mistr pomáhá jak může, tak i vy si můžete pomoci, čímkoliv, jakkoliv.
Jedním známým způsobem překreslení motivu je za pomocí mřížky. Nestyďte se a zkuste to, není na tom nic špatného.
Jak na mřížku ?
V celku se dá říci, že je to jednoduché, kdo to nezná, tak v rychlosti sdělím postup.
Máte námět, dejme tomu fotografii, vytisknutý obrázek určité velikosti. Vaše plátno je ale větší, zjistíte kolikrát je větší než vaše předloha. Pro náš příklad, dejme tomu, že naše plátno je dvakrát větší než vytisknutá předoha.
Na vytištěnou předlohu narýsujeme tužkou mřížku, rozestupy čar si určíme, třeba 2cm od sebe. Čtvereček mřížky bude 2x2cm.
Naše plátno je dvakrát větší, z toho plyne, že na plátno si nakreslíme mřížku s rozestupy dvakrát většími. Jedna strana čtverečku vzniklé mřížky na plátně bude tedy velká 4 cm.
Pak si motiv překreslíme. Sledujeme pečlivě všechny body, tvary a linie, odkud a kam a jakým způsobem vedou, jak jsou zatočené, kam sahají apod. Stejně tak je dobré zachytit si důležité body kresby. Mřížka nás vede a pokud jsme se soustředili, vznikne zvětšená kresba.
