„ Každý z nás má svou cestu, já chci svými obrazy každého na jeho cestě oslovit, aby se potěšil, usmál, trošku pookřál a setřásl na chvilku vše co jej tíží. Čím víc radostí, tím lépe. Malování je o lásce k životu a ke všemu, co k životu patří.“

Každoroční setkání malířek v Chotěboři u malířky Jitky Bejdákové, vidíte ta díla, to je inspirace viďte. 

Plenérové malování se někdy zvrtne v naprostou improvizaci. Venku prší, je zima, nejsem v kondici, což se stává a rozhodně nechci riskovat nic dalšího. Hledám prostor, kde na mě pršet nebude, kde nebude foukat a kde by se dalo malovat.  Nalezené útočiště si přizpůsobuji za pomoci kolegy. Řeším co malovat a jestli vůbec malovat, necítím se nejlépe.  Nakonec situaci vezmu s nadhledem a maluji  neplenérový motiv, motiv na přání. Vždy to stojí za to, udělat někomu radost.

Příští plenér se povede.