Už jsme se seznámili s několika jednotlivými kroky. Podkresba, zatónování, podmalba a další. Tak si možné jednotlivé kroky trochu seřadíme. Jde o rozhodování, jaké kroky budete dělat, jak půjdou za sebou. Proč to všechno? Protože každý obrázek chce něco jiného a každý malíř jiný. Co pro jednoho je skvělé řešení, může pro druhého být nedostatečné nebo zbytečné, či zdlouhavé. Máme možnosti a musíme vědět, co nám, která možnost, přinese. Na základě toho se rozhodujeme, jak dál.

Není to jako v matematice, že jsou různé postupy výpočtu a výsledek je vždy stejný. Tady platí vaše rozhodnutí, které ovlivní celý výsledek vaší práce. 

Moje kroky – motiv, fotografie, barevná studie, výběr formátu, naskicování na plátno přímo barvou, podmalba barevná, malba, tak by mi to vyhovovalo. Ale to je můj postup, na který jsem zvyklá a vyhovuje mi.

Kolega malíř – realista, by mohl postupovat jinak, třeba takto: motiv, foto, formát vertikální, skica pouze žlutého stromu a jen podmalba pozadí za žlutým stromem, ostatní by řešil až při malbě.

Jiný kolega – více hyperrealista, by mohl přidat další kroky: motiv, foto, skicování celé plochy, udělá si i tonální studii, naskicování – předkresba tužkou na plátno v detailech od pozadí do popředí, jednobarevná tonální podmalba s důrazem na stíny a hloubky a konečně finální malba.

Napadá mě ještě malíř inklinující k abstrakci, jeho obraz by taky vycházel z reality, ovšem vnímání takového umělce je jiné a jeho tvorba je někde úplně na opačném konci realistického ztvárnění.

Takže je docela jisté, že těch kroků by měl méně, možná by měl i méně barev, méně detailů, za to by nám tam dal sám sebe daleko více. Kdo ví….. . 

Mohla bych ještě uvést další malířku nebo malíře, každý by postupoval jinak. A taky by pochopitelně vznikly docela jiné obrazy. Každý z nás má právo na svá rozhodnutí a na svůj styl, na svůj vlastní postup. Důležité je – mít jistotu, že teď vím, jak chci dál postupovat a proč. Váš postup ovlivňuje váš styl malířského projevu.

 Hledání námětu, to je jasná věc, řekněme to je první krok, co vlastně budete malovat. Skicujete někde v přírodě nebo si sestavíte zátiší, dáte kytky do vázy, fotíte to, co se vám líbí, hledáte náměty v časopisech a na internetu apod. A najednou už máte námět.

Uděláte si konečnou vizi obrazu. K té se dostanete pomocí studií a těch je několik možných. Které studie vám pomohou vytvořit dobrou kompozici? Minimálně je dobré si námět dobře naskicovat, někdy i z mnoha úhlů a pak i do určené velikosti. Skicováním upravíte rozložení objektů na obraze. Již při skicování zkoumáte možnou variantu kompozice. Máte-li fotografii nebo jinou obrazovou předlohu, je nutné si ji dobře prohlédnout a rozhodnout co z ní vynecháte a co zdůrazníte nebo přidáte.

Pak je velmi přínosná hodnotová studie.  Máte-li námět z internetu, můžete ho převést do černobílé verze, to vám nahradí hodnotovou studii.

A dostali jsme se k barevné studii. I zde je dobré mít zpracováno více variant pro konečné rozhodnutí o použítí barev. Někdy barevnou studii nahradí barevná skica z plenéru, jindy si vyzkoušíte jen barevnost určité části motivu…. Nebo se obejdete bez přípravných studií, intuitivně víte vše, co potřebujete a jdete na to.

Kompozici vytvořit někdy netrvá dlouho. Hned je vše jasné, zváště když námětem je jednoduchý motiv. Naopak, když máte složitý námět na obraz, tvarujete a skladáte kompozici dlouho. Jde o vyváženost prvků, kontrastů, barev a o celkové rozložení. Ovšem vyplatí se to a hodně se tím naučíte. Hrejte si s kompozicí a pozorujte co měníte a jak to vypadá a jestli ještě něco vaše kompozice nepotřebuje.

A je třeba podklad znovu našepsovat nebo ne? Přebrousit? Ano či ne? Nebo to necháte tak, hrubší povrch je vhodný pro vaše dílo a váš styl? Dokonce chcete strukturovaný povrch? 

Zatónování se často nepoužívá, ale je to volba. Takže vyhodnoťte , zda budete podklad tónovat nebo ne. Úplně malý formátek obrázku nemusíte tónova. Když budete mít velký formát a bílá plocha vás hodně blokuje, tak zavažte zatónování plochy. Pak si zvolte barevný tón  k zatónování. Tónování podkladu doporučuji dělat pouze řídkou akrylovou barvou.

Určitě podkresbu/skicu nepodceňujte. Ano, můžete zkusit přímo malovat bez podkresby, jeto však náročné a je to pro zkušenější malíře. Podkresba je jistota, vede vás, v začátku malování je to jistota. Rozhodněte se, kdy si ji uděláte,  na bílou plochu podkladu nebo na zatónovaný podklad. Volte mezi tužkou nebo uhlem, můžete použít jiné kreslící prostředky a taky je možné použít barvu vodou ředitelnou, jako je akryl, akvarel, apod. Jistě se dá použít i pastel, prašné prostředky nezapomeňte zafixovat fixativem. Podkresba se může zdát u jednoduchých malých obrázků zbytečná, ale není tomu tak. 

Další rozhodnutí ovlivní výsledek – ředění. Rozhodněte se na základě svých zkušeností, s čím se vám dobře maluje. Co nejlépe odpovídá a vyhovuje vašemu stylu malování. Obyčejně zůstane časem malíř u jednoho ředítka.

 Pokud máte barevnou studii k vlastnímu motivu, tak máte rozhodnuto. Stejně tak máte rozhodnuto, když malujte podle cizího námětu a chcete zachovat barevnost. Když ale studii nemáte a váš motiv je jen váš, prostě originál načrtnutý tužkou, musíte si určit barevnost, aspoň v hlavě. Je možné barevnost měnit během malby. Stačí vám mít představu pro začátek malování. V rozhodnutí ohledně barevnosti obrazu vám pomohou jen barevné studie, někdy stačí jedna a jste spokojeni. Pak je možné i v průběhu malby něco změnit.

Pro jakou podmalbu se rozhodnete, pro jednobarevnou, která vás bude víc hlídat. A vy jste víc na detaily a přesnost, směřujete víc a víc k hyperrealistickému projevu.

Nebo zvolíte barevnou podmalbu, z které se lehce přenesete do vlastní malby? Nebo si si jen provedete blokování některých objektů na obraze a prolnete v začátku práce blokování s barevnou podmalbou? Jak se vám váš motiv jeví?  Zvolte ! Ale taky, a to vy už víte, je tu třetí možnost, rozhodnete se, že podmalbu na jednoduchý obrázek nepotřebujete a vynecháte ji. To je sice odvážné, ale velmi časté, možné a uskutečnitelné.

Co je ještě k rozhodnutí u podmalby? Podmalbu můžete taky udělat akrylovou barvou, případně jinými vodou ředitelnými barvami, tento postup je taky možný. Následující vrstvy už budou olejovou barvou, pokud budete malovat olejomalbu.

Nakonec přichází malba, malujete dle vaší barevné studie, pokud ji máte. Nebo podle skutečnosti a nebo taky dle vaší fantazie. Napodobujete, přemalováváte oblíbeného malíře nebo usilujete o svůj vlastní styl. Malba je´pro vás plynulejší a uděláte méně chyb, když předešlé kroky (výše uvedené), které si vyberete, uděláte, protože ty kroky vás jakoby vedou k tomu průběžnému promýšlení postupu. A jaké ty kroky uděláte, které vynecháte, to je jen na vás. Pro začínajícího malíře, který má málo zkušeností, jsou některé předchozí kroky nutné, v malbě na ně navážete a ony vás po určitou dobu malování drží, ať už jde o celkovou kompozici, tvary, linie nebo kontrasty, stíny, světla, perspektivu a barevnost.   

Signatura – ta je jasná a nutná.                                                                                                                                              Závěrečné lakování – ano/ne, to záleží na umělci.                                                                                                            Identifikační lístek – doporučuji, certifikát – doporučuji u prodeje. 

Závěrečnými pracemi u obrazu se budeme zabývat v některé z posledních lekcí tohoto kurzu.  

Těch kroků a momentů, kdy je třeba se rozhodnout, může být daleko více. Vy můžete něco vynechat nebo i hodně toho vynechat a taky nemusíte. Naopak, dá se ledacos přidat. Zkoušejte a pozorujte. Časem si navolíte svůj postup, který vám přijde přirozený a vhodný pro vás. Přijdete na to, že u každého obrazu může být váš postup trochu jiný, ale ne až tak rozdílný. Rozhodujete se nejen podle vlastních zkušeností, ale i sám motiv vám napoví, co by bylo dobré si v postupu malby pohlídat a jak.

I u našich obrazů, které malujeme v tomto kurzu spolu, se budou postupy měnit jen mírně. Je to z toho důvodu, že za léta lektorování olejomalby jsem odpozorovala, s čím má malíř začátečník nejvíce potíží a které kroky mu pomohou potíže zvládnout.