Zatónování (imprimitura) je asi tou nejjednodušší činností na podkladu k malování, kterou můžeme zařadit mezi podmalby. Zatónování můžeme u olejomalby provést i akrylovými řídkými barvami, jako úpravu podkladu před olejovými vrstvami.

Co nám takové tónování přináší. Kromě přínosu popsaného nahoře, nám odblokuje bílou barvu podkladu. Pokud bílé plátno zatónujete nějakým barevným odstínem, najednou se dostaví i psychický účinek. Blok, který nejistý malíř zažívá, když stojí před bílým plátnem, pomine,  Usmíváte se? Vyzkoušejte si to.

Zatónování můžeme udělat jak před podkresbou, vlastní skicou, tedy skicujeme až na zatónovaný podklad nebo až po naskicování. Obě možnosti jsou dobré.

U šepsování podkladu jsem vám ukázala zatónování šepsu akrylovou barvou, tím vznikne zatónování před podkresbou. Ukázka podkladu, kdy jsem zatónovala šeps je na třetím obrázku. Pak už si jen nahodím skicu a mohu začít s podmalbou. To je taky možnost zatónování.

Tato podmalba je jednou z vrstev vícevrstevné techniky olejomalby. V našem kurzu ji využívat tedy nebudeme. Ale je důležitá, z hlediska poznání postupů malby. Využívá se i v přímých technikách malby. Slouží k vytvoření základních světel a stínů, což pomáhá určit tonalitu celého obrazu. Tato podmalba je již malovaná olejovými barvami.  Vrstva je řídká a často zahrnuje škálu šedých tónů (grisaille) nebo lze použít nějaké jiné barvy, které definují kontrasty a objem před přidáním barev. Tak je tomu u podmalby na našem obrázku vlevo. Použila jsem umbru pálenou a co jsem sledovala, když jsem se rozhodla pro jednobarevnou podmalbu? K určení přesných tonálních stupňů. Abych věděla, kde jsou hloubky a nejtmavší místa, abych dobře vyjádřila postupující vzdálenost v krajině. Zvolení správného typu podmalby mi pomáhá v následující malbě.

Barevná podmalba – Jde o první barevné tahy na podkresbě nebo přímo na plátně.

Barevné podmalby můžeme rozdělit na celoplošné, kdy si namalujete podmalbu na celé ploše najednou. Nebo si plochu zpracujete barevnou podmalbou, kus po kuse, postupně.

Popíši vám nejčastější postup barevné podmalby.

Máte na obraze námět, podkresbu, tu si rozdělíte na největší  části, plochy, tvary a linie. Jednotlivé plochy mají svoji převažující barevnost. Pak tyto jednotlivé plochy vymalujete převažujícím odstínem barvy, barvy se volí nepříliš syté. Po podmalbě následuje vlastní malba, podmalba vás stále vede a pomáhá vám. 

První obrázek, kde malíř chce malovat cestu lesem, je barevná podmalba namalována i tonálně. Jsou zdůrazněny nejhlubší stíny, je zachycena plocha pro světlo a malíř ví, kde má zachovat kontrasty a jak je tonálně vyjádřit. Druhý obrázek pomáhá malíři s malování mořské vlny, malíř  podmalbu dobře využije v malbě, vždy tam bdou základní tóny modré mořské vody.                                                                                                                                              Třetí obrázek je rozdělen kompozičně na tři hlavní celky a ty mají v sobě další tvary a prostory, každý tvar a prostor má svou převládající barevnost.                                                                                                                         Podstatou barevné podmalby je, tyto celky si pokrýt barevnou vrstvou v převládající barevnosti. Pak malíř přechází k malování menších a menších celků a postupně se dostává až k detailům. Barevná podmalba malíři přináší jakýsi základ, který je pod dalšími vrstvami malby. Malíř často počítá i s určítým prolínáním podmalby do vrstvy malby.

Postupné blokování nebo se taky říká odblokovávání, je způsob postupné podmalby s přechodem do malby, nejlépe by se to dalo popsat takto: Malíř si na základě podkresby určí kde svou podmalbu začne a začíná obmalovávat svůj motiv, postupně ze všech stran. Pak přejde k dalšímu objektu na obraze a zase tento objekt obmaluje. Tímto způsobem vytvoří kolem objektů pozadí a promaluje i objekty, motivy námětu, ty vyskočí do popředí. Podmalbu střídá s počáteční malbou, tu a tam se posune a pokračujte tímto stylem, až je na celém obraze podmalba, která místy již přechází na malbu a malíř se přirozeným způsobem přenese do dokončovací malby. 

Tento způsob malování v alla prima technice je velmi efektní. Malíř musí vědět, jaký další odstín položí, na to které místo. Chce to zcela určitě mít velkou zkušenost, mít namalováno spoustu takových obrazů.

Podmalby mají svůj smysl a je důležité vědět, co je pro, tu kterou, práci vhodné.

Je třeba dodat, že každá práce může vyžadovat jiný postup. A taky je potřeba říci, že podmalba může být různě složitá a různě provedená.  A abych nezapomněla, podmalba není vždy nutná. Záleží na na mnoha okolnostech, na motivu, na stylu malíře a jeho záměru, na velikosti formátu a na dalších skutečnostech.