Jak taková signatura může vypadat ?

Podívejte se vlevo, tak signoval své obrazy Claude Monet.

• Můžete to být jednoduchý podpis například jen iniciály jména a příjmení + rok dokončení obrazu.
• Nebo celé jméno a příjmení s rokem dokončení.
• Nebo fragment příjmení, či iniciály vašeho jména a příjmení.
• Taky se dá použít razítko na způsob ex libris, jednoduché bez onoho názvu ex libris, může to být velmi originální způsob podpisování.

Váš obraz by měl být snadno identifikován i mezi tisíci jinými obrazy. K tomu slouží identifikační lístek.

Identifikační lístek

Identifikační lístek se umísťuje na zadní stranu obrazu,  je jakýmsi certifikačním potvrzením, že dílo je originálem od konkrétního autora. Může mít různou formu.

Lístek minimálně obsahuje – název obrazu, uvedení techniky, rozměr, jméno a příjmení autora, rok vzniku díla. Může obsahovat další informace jako je například místo vzniku díla, malý umělecký životopisný výpis apod.  Záleží na autorovi. 

Druhá možnost je obraz na zadní straně opatřit ručním popisem a dalšími základními údaji přímo na plátno. K tomu přistupuji v situaci, kdy nemám identifikační lístek připraven, stane se tak například ve chvíli nečekaného prodeje. Ale rozhodně obraz bez identifikace nedávám z ruky. 

Jinou formou identifikace je certifikát vystavený přímo autorem nebo znalcem. Přikládá se k obrazu při prodeji. Takový certifikát provází obraz po celou dobu jeho života.

Certifikát – V podstatě obsahuje totéž co identifikační lístek. Může obdsahovat taky reklamu autorovi, kontakty na autora, případně na současného majitele. Často je celkovou vizitkou autora nebo majitele obrazu, majitele obrazárny nebo jiné umělecké instituce.

Ukázka je certifikát díla od malířky Sophie Smith. Mně by se líbil spíše modernější design, ale tento certifikát nám poslouží jako ukázka, že na certifikátu toho může být opravdu hodně.. Certifikační list se chystá u děl známých a žádaných autorů, zvláště při prodeji. Může vypadat opravdu různě a někdy zahrnuje prvky nejen idetifikace a potvrzení pravosti díla, ale i prvky reklamy a propagace a dokonce možnost sponzoringu.

 Aby nedošlo k omylu, jsou citlivá místa na ukázce zatřená černou a modrou barvou.

Olejomalba schne poměrně dlouhou dobu, doba schnutí se pohybuje od tří měsíců až do půl roku, někdy i déle. Pak nastává chvíle, kdy malíři své dílo lakují, většinou damarovým lakem. Lakem je obraz uzavřen a nelze na něm nic měnit, něco přemalovávat apod. V současně době, celá řada malířů ,obrazy, olejomalby , již nelakují. Záleží na každém autorovi, jak se rozhodne.

Lakování damarovým lakem  – damarový lak se mírně naředí před samotným lakováním, ředidlem. Ředidlo se vypaří během lakování, ale zajistí lehkou roztíratelnost laku. Dáváme i několik vrstev damarového laku.

Proč vlastně chráníme naše obrazy?

Hlavním nepřítelem je vzduch. Obsahuje různé nečistoty, které se usazují na povrchu malby a mohou postupem času měnit barvy. Kromě toho obrazy chráníme i před vlhkostí, kapalinami, prachem a dalšími nečistotami. Stačí rozlití vody, kýchání nebo vyšší vlhkost v místnosti a malba může být poškozena.

Možná se zdá, že lakování obrazu je nevratný proces, ale není tomu tak. Po letech, když lak ztratí svůj lesk, ho lze snadno odstranit – a spolu s ním i usazené nečistoty. K odstraňování slouží ředidla. Odborníci doporučují obnovit lak přibližně jednou za padesát let.

Kromě ochrany má lakování ještě jeden důležitý přínos – zlepšuje vzhled obrazu. Nanesením laku sjednotíme povrch malby.

Hotový obraz totiž může mít lesklá i matná místa, což někdy působí rušivě.

K takovým rozdílům dochází z různých důvodů:

– stává se,že malíř míchá barvy různých výrobců (značek), receptury výrobců nejsou stejné, to mívá za následek, že se mohou na obraze objevit místa různé kvality a lesku..

– malíři olejomalby často používají médium k řízení viskozity své barvy. Média jsou různá a různě lesklá. Pokud vaše barva nemá stejné množství média v každém tahu, pravděpodobně bude mít i obraz nestejně rovný povrch.

– glazura je úžasná technika používaná k vytvoření jemných, postupných změn barev. Glazovaná vrstva barvy zaschne leskle. Pokud glazujete pouze části obrazu, budete určitě muset použít vrstvu laku, abyste vyrovnali lesk povrchu.

Naštěstí po nanesení laku tyto nesrovnalosti odstraní a zůstane nám obraz, který je nejen chráněný, ale také skvěle vypadá.

Malý formát obrázku vždy vybízí k zarámování. Malý obrázek bez rámu vypadá nedokončeně, chudě nebo dokonce i nekulturně. U malých obrázků se vyplatí, držet se jednoduchosti, pro moderní interiéry je jednoduchý rám vhodnější, u prostorů historicky a stylově zařízených, je třeba se držet daného stylu. Proto, pokud obraz prodáváte a zákazník chce obraz zarámovaný, zeptejte se na jeho domov, do jakého prostoru obraz bude umístěn a pak se spolu domluvte o rámování.

Velké formáty se samo sebou taky rámují a někdy ponechávám obraz , na zákazníkovo přání, bez rámování (u blindrámu), zákazník si volí rám sám. Je to současný trend, nechat toto rozhodnutí na novém majiteli. V tomto případě, kdy obraz nedáte zarámovat, doporučuji boční plochu rámu u plátna nataženém na blind rámu namalovat tak, aby obraz pokračoval i na bocích rámu. Případně můžete boční stranu rámu přetřít jednou barvou, například barvou převažující na obraze.

Budete-li obraz rámovat, poraďte se s rámařským mistrem, tito řemeslníci mají, za léta praxe, cit pro umělecká díla, který byste nečekali. Jejich doporučení jsou profesionální a odráží se v nich cit k obrazovému umění a mají zkušenosti vycházející ze znalostí různých typů interiérů.