Co je vzdušná perspektiva?

Vzdušná perspektiva, známá také jako „modrání dálek“, je technika zobrazování prostoru, která využívá vizuální efekty způsobené atmosférou. Tento fenomén poprvé zaznamenal a využil na svých obrazech Leonardo da Vinci. Typické modrání dálek je užitečný nástroj pro zobrazení prostoru, zvláště v krajinomalbě. Lidský mozek totiž snadno určuje vzdálenost podle toho, že ve velké dálce jsou objekty rozmazané a namodralé.

Vzdušná perspektiva se opírá o fakt, že mezi pozorovatelem a vzdáleným objektem je vrstva vzduchu, která ovlivňuje světlo. Tento jev se projevuje následujícími způsoby:

Pokles kontrastu: S rostoucí vzdáleností se snižuje kontrast mezi objektem a jeho okolím.

Zvýšení jasu: S rostoucí vzdáleností se zdá, že objekty jsou světlejší.

Pokles průzračnosti: S rostoucí vzdáleností klesá schopnost vykreslit jemné detaily a hrany.

Pokles sytosti barev: Barvy se posouvají do modrých odstínů, nebo v závislosti na podmínkách, například při západu slunce, do červených odstínů.

Tyto efekty způsobují, že předměty v dálce vypadají modřejší a zamlženější, což mozku umožňuje vnímat prostor i na plochých plátnech obrazů. Tento efekt je nejsilnější při velkých vzdálenostech, a proto se často používá v krajinářské malbě. Míra vzdušné perspektivy se může měnit v závislosti na počasí.

Vzdušná perspektiva je výsledkem rozptylu světla na molekulách vzduchu a částečkách ve vzduchu, jako je vodní pára, prach nebo smog. Modré složky světla jsou atmosférou rozptylovány nejvíce, což vytváří modrou záclonu mezi pozorovatelem a vzdáleným objektem. Čím větší je masa vzduchu, tím silnější je tento efekt.

Při nedostatku denního světla, například při západu slunce, je vzdušná perspektiva zvýrazněna červenáním dálek.

Další techniky pro vyjádření prostoru v malbě

Zákryt: Přirozený způsob, jak vyjádřit prostor, kdy bližší objekt zakrývá vzdálenější objekt. To umožňuje určit pořadí objektů, ale ne jejich skutečnou vzdálenost. Pro lepší prostorový dojem se často kombinuje s lineární perspektivou a vzdušnou perspektivou.

Stíny: Stíny jsou důležité pro vyjádření objemu a struktury předmětů. Boční světlo modeluje objem mnohem lépe než čelní nebo zadní světlo. Čelní světlo, například z blesku, může potlačit strukturu a objem předmětů. Naopak, v krajinářské malbě stíny pomáhají vyjádřit tvar a strukturu terénu.

Ukázky k vzdušné perspektivě.

Čím to tedy je – atmosférou, počasím, světlem nebo menším světlem, vzdušnou vlhkostí, naším okem…. asi tak. Atmosféra ovlivňuje vzhled objektů při pohledu z dálky.  Objekty ve větší vzdálenosti vypadají méně ostře a jejich barva se mění v hodnotě, sytosti a odstínu. Jako umělec můžete zvýšit atmosféru a emocionální dojem svého díla tím, že tyto efekty ve své malbě zdůrazníte. Tím vytváříte větší iluzi hloubky a vzdálenosti, což přispívá k celkovému dojmu a náladě krajiny.

Pokud je to možné, dívejte se do dálky a všímejte si, jak vypadají hory nebo vzdálené budovy v porovnání s jejich vzhledem zblízka. Jsou méně detailní a čím dál jsou, tím více získávají modrý odstín (nebo jinou barvu, v závislosti na úrovni znečištění v oblasti či denní době). Znalost umělecké definice atmosférické perspektivy vám pomůže tento fenomén pochopit a věrně ho ztvárnit ve vašem uměleckém díle.

Možná se vám zdá, že teorie je nějak moc a najednou to není možné všechno pobrat. Nabízím vám tedy jednoduchost k zapamatování, jde o tři principy pro zvládnutí vzdušné perspektivy, které jsem shrnula do následujícího videa. Ve videu se dost opakuji, ale opakování je matka moudrosti…. aspoň se to říká…… . Tyto principy mi skutečně velmi pomohly.