Začínáme a jako u každé činnosti postupujeme krok za krokem. V každém bodě se musíme rozhodnout, jak dál: kterou cestu zvolit, zda náročnější, méně náročnou, rychlejší či dostatečnou. Rozhodnutí mohou naši cestu prodloužit nebo zkrátit. Je to jako v životě – rozhodnutí je krok určitým směrem, krok můžeme zastavit, upravit, usměrnit a vrátit se a zkusit jinou cestu. To co tady čtete a to zdůrazňuji, aby to bylo dobře pochopeno, není povinný postup ani doporučení z mé strany, jsou to určité možnosti, které jdou za sebou a z kterých si vybíráte a tvoříte svůj postup malby obrazu. 

Vizualizace (hledání a vizualizace námětu) Hledání námětu, to je jasná věc, řekněme to je první krok, co vlastně budete malovat. Skicujete někde v přírodě nebo si sestavíte zátiší, dáte kytky do vázy, fotíte to, co se vám líbí, hledáte náměty v časopisech a na internetu apod. A najednou už máte námět. Pokud skutečně trénujete, nezdržujte se přílišným hledáním, malujte cokoliv, rozhlédněte se kolem sebe.

Přípravné studie. Rozhodněte se, potřebujete nebo nepotřebujete. A které? Uděláte si konečnou vizi obrazu. K té se dostanete pomocí studií a těch je několik možných. Které studie vám pomohou vytvořit dobrou kompozici? Minimálně je dobré si námět dobře naskicovat, někdy i z mnoha úhlů a pak i do určené velikosti. Skicováním upravíte rozložení objektů na obraze. Již při skicování zkoumáte možnou variantu kompozice. Máte-li fotografii nebo jinou obrazovou předlohu, je nutné si ji dobře prohlédnout a rozhodnout co z ní vynecháte a co zdůrazníte nebo přidáte. Pak je velmi přínosná hodnotová studie. Máte-li námět z internetu, můžete ho převést do černobílé verze, to vám nahradí hodnotovou studii. A dostali jsme se k barevné studii. I zde je dobré mít zpracováno více variant pro konečné rozhodnutí o použítí barev. Někdy barevnou studii nahradí barevná skica z plenéru, jindy si vyzkoušíte jen barevnost určité části motivu…. Nebo se obejdete bez přípravných studií, intuitivně víte vše, co potřebujete a jdete na to.

Vytvořit kompozici. Už víte,co chcete a jak to chcete? Kompozici vytvořit někdy netrvá dlouho. Hned je vše jasné, když námětem je jednoduchý motiv. Naopak, když máte složitý námět na obraz, tvarujete a skladáte kompozici dlouho. Jde o vyváženost prvků, kontrastů, barev a o celkové rozložení. Ovšem vyplatí se to a hodně se tím naučíte. Hrejte si s kompozicí a pozorujte co měníte a jak to vypadá a jestli ještě něco vaše kompozice nepotřebuje.

Podklad na malování. Jaký podklad zvolíte – plátno, deska, karton, sololit nebo snad dřevo? Volba bývá rychlá, každý si časem zvykne na ten svůj materiál a u začínajících malířů to zpravidla vyhrává plátno na blindrámu.

Formát podkladu. Volíte vertikální nebo horizontální, taky můžete zvolit čtvercový formát, dokonce i jiné tvary jako kruh, kosodélník nebo pětiúhelník, všechno kolem formátu většinou rozhodnete při tvorbě kompozice. 

Velikost podkladu. Tak to je důležité rozhodnutí. Na velkém plátně se můžete ztrácet, pokud na velikost nejste zvyklí. Malé plátno někdy nepobere všechny prvky v kompozici. Rozhodujte se podle kompozice.

Úprava podkladu. Jaký je povrch podkladu. A je třeba podklad znovu našepsovat nebo ne? Přebrousit? Ano či ne? Nebo to necháte tak, hrubší povrch je vhodný pro vaše dílo a váš styl? Dokonce chcete strukturovaný povrch? Je třeba se správně rozhodnout.

Zatónování. Zatónování se často nepoužívá, ale je to volba. Takže vyhodnoťte, zda budete podklad tónovat nebo ne. Úplně malý formátek obrázku nemusíte tónovat. Když budete mít velký formát a bílá plocha vás hodně blokuje, tak zvažte zatónování plochy. Pak si zvolte barevný tón k zatónování. Tónování podkladu doporučuji dělat pouze řídkou akrylovou barvou. 

Podkresba. Určitě podkresbu/skicu nepodceňujte. Ano, můžete zkusit přímo malovat bez podkresby, je to však náročné a jen pro zkušenější malíře. Podkresba je jistota, vede vás. Rozhodněte se, kdy si ji uděláte, na bílou plochu podkladu nebo na zatónovaný podklad. Volte mezi tužkou nebo uhlem, můžete použít jiné kreslící prostředky a taky je možné použít barvu vodou ředitelnou, jako je akryl, akvarel, apod. Jistě se dá použít i pastel, prašné prostředky nezapomeňte zafixovat fixativem. Podkresba se může zdát u jednoduchých malých obrázků zbytečná, ale není tomu tak. 

Ředítko. I toto rozhodnutí o tom, jaké ředítko použijete, ovlivní konečný výsledek. Rozhodněte se na základě svých zkušeností, s čím se vám dobře maluje. Co nejlépe odpovídá a vyhovuje vašemu stylu malování. Obyčejně zůstává malíř ve své tvorbě u jednoho ředítka, ale není to pravidlo.

Celkové barevné provedení. Pokud máte barevnou studii k vlastnímu motivu, tak už máte rozhodnuto. Stejně tak máte rozhodnuto, když malujte podle cizího námětu a chcete zachovat barevnost. Když ale studii nemáte a váš motiv je jen váš, prostě originál načrtnutý tužkou, musíte si určit barevnost. Je možné barevnost měnit během malby, ale ne příliš. V rozhodnutí ohledně barevnosti obrazu vám pomohou barevné studie, někdy stačí jedna. 

Čím – štětcem, špachtlí, prsty nebo jinak ? Předpokládám, že zatím je to štětec, ale přijde doba, kdy budete kombinovat ve svém malířském projevu různé prostředky na malování. Někteří z vás, se budou věnovat jen štětci, jiní vezmou do ruky špachtličku a už ji nepustí, další použijí obojí a další…. ano třeba budou malovat prsty a dlaní nebo hadříkem, apod. Všechno je v malířství možné a dovolené.

Podmalba. Pro jakou podmalbu se rozhodnete, pro jednobarevnou, která vás bude víc hlídat. A vy jste víc na detaily a přesnost, pak zřejmě směřujete víc a víc k hyperrealistickému projevu. Nebo zvolíte barevnou podmalbu, z které se lehce přenesete do vlastní malby? A nebo si jen provedete blokování některých objektů na obraze a prolnete v začátku práce blokování s barevnou podmalbou? Jak se vám váš motiv jeví?  Zvolte ! Ale taky, je tu třetí možnost. Rozhodnete se, že podmalbu prostě nepotřebujete a vynecháte ji. To je sice odvážné, ale velmi časté, možné a uskutečnitelné.

Co je ještě k rozhodnutí u podmalby? Podmalbu můžete taky udělat akrylovou barvou, případně jinými vodou ředitelnými barvami, tento postup je taky možný. Následující vrstvy už budou olejovou barvou, pokud budete malovat olejomalbu.

Malba. Nakonec přichází malba, malujete dle vaší barevné studie, pokud ji máte. Nebo podle skutečnosti a nebo taky dle vaší fantazie. Napodobujete, přemalováváte oblíbeného malíře nebo usilujete o svůj vlastní styl. Malba je´pro vás plynulejší a uděláte méně chyb, když předešlé kroky (výše uvedené), které si vyberete, uděláte, protože ty kroky vás vedou k tomu průběžnému promýšlení postupu. A jaké ty kroky uděláte, které vynecháte, to je jen na vás. 

Pro začínajícího malíře, který má málo zkušeností, jsou některé předchozí kroky před malbou nejen vhodné, ale i někdy nutné. V malbě na ně navážete a ony vás po určitou dobu malování drží, ať už jde o celkovou kompozici, tvary, linie nebo kontrasty, stíny, světla, perspektivu a barevnost. Malba je činností, kde rozhodnování malíř činí v každém tahu štětcem, ale příprava malíře pomůže a cit spolu intuicí podrží.

Máte namalováno a je potřeba přistoupit k závěrečným pracím na obraze. Signatura ta je jasná. Závěrečné lakování už není tak jasné, ano/ne, záleží na umělci. Identifikační lístek – ten doporučuji vždy, i když obrázek nehodáte nikam dávat nebo prodávat a rozhodně by neměl chybět při vystavování díla. Certifikát – když prodáváte a jste již známým umělcem. Závěrečnými pracemi u obrazu se ještě budeme zabývat v některé z posledních lekcí tohoto kurzu.