Kompozice
O kompozici obrazové se hovoří ve výtvarném umění. Jednotlivé prvky tvoří celek, z tohoto pohledu vycházíme. Kompozice zahrnuje skladbu, uspořádání, rozmístění, rozvržení, barevné a světelné řešení obrazu a propojení s tvary obsaženými v díle.
Prostorová kompozice
Jedná se o proces umísťování motivů do daného formátu nebo vymezené plochy s cílem dosáhnout maximálního vizuálního efektu (např. napětí, vyváženost, klid, dynamiku, stabilitu, harmonii, provokativnost, jedinečnost atd.).
Bez kvalitní kompozice to nejde
Někdo tvoří intuitivně, zatímco jiný si každý detail pečlivě plánuje. Další se důkladně věnuje studiu „zlatého řezu“. Ať už jsou rozhodnutí vědomá či nevědomá, nikdy nejsou náhodná. Každý prvek díla, jako je barva, tvar nebo velikost komponentů, může změnit jeho význam. Toto vnitřní uspořádání neboli skladba výtvarného díla se nazývá kompozice. Kompozice hraje klíčovou roli v celkové stavbě díla. Často se říká, že obraz může mít skvělé barvy a jisté tahy štětcem, ale pokud je kompozice špatná, dílo není považováno za dobré. Jinými slovy, bez kvalitní kompozice to nejde.
Obsah a forma
Je experimentálně prokázáno, že lidské oko negativně vnímá nesoulad ve struktuře a má přirozenou touhu po harmonii a řádu. Kompozice má sjednocující a koordinující roli a je výsledkem propojení obsahu a formy v uměleckém díle, jako je například obraz, fotografie, užitá grafika, socha či architektura. Obsah je to, co chce umělec vyjádřit. Forma je způsob, jakým umělec své vyjádření realizuje. Hmotné prvky uměleckého díla pomáhají uspořádat konstrukci obrazu.
Kompoziční principy
Podobnost – rytmické opakování prvků a střídavé obměňování jejich částí.
Kontrast – charakterově různé tvary jsou stavěny do protikladu, vede to k dynamickému výrazu.
Konkurence – skládá se z obou předchozích, zdůrazněním některého z nich.
Obraz je plocha, která sama o sobě nic nevyjadřuje, dokud na ni neumístíme nějaký objekt. Jakmile na ni přidáme více objektů, začnou mezi nimi vznikat vztahy. Rozmístění, velikost i tvar těchto objektů mění jejich vzájemné vztahy, což vytváří na obraze pohyb, rytmus a dynamiku. Divák sleduje, co se bude dít dál, a příběh se začíná rozvíjet.
Prvky v kompozici
Rytmus, symetrie a asymetrie, rovnováha a nerovnováha, kontrasty a harmonie, proporce, pohyb, odstíny, tóny, sytost a světlo jsou jen některé z prvků, které mohou tvořit kompozici.
Umělec může využívat různé techniky a systémy k uspořádání těchto prvků. Může objekty seskupovat, oddělovat, vyvažovat, vrstvit, přibližovat, otáčet, překrývat, rozlišovat a umisťovat do iluzorního prostoru na popředí a pozadí, čímž vytváří různé vztahy a vazby mezi prvky kompozice.
Pro začátek jen vnímejte, zda se vám vaše kompozice líbí. Vnímejte, jestli necítíte nesoulad, zda vaše oči putují po obraze plynule. Není někde místo, kde se zaseknete a cítíte se divně? Přirozené je, když vás příběh na obraze vede. Vše má působit přirozeně.
Třetinová kompozice - jednoduchá a fungující
O třetinové kompozici jste určitě slyšeli – mezi malíři a fotografy je mimořádně oblíbená. Držet se tohoto pravidla je bezpečné a efektivní. Není to jediná možnost, ale je velmi častá, zejména pro začínající tvůrce, kteří nemají mnoho zkušeností s kompozicí.
Nevýhodou je, že časté používání může vést k opakování a vizuální únavě. Nicméně, to nemusí být na škodu.
Pravidlo třetin spočívá v rozdělení obrazu dvěma svislými a dvěma vodorovnými čarami na devět přibližně stejných obdélníků, tedy na třetiny. Přesnost není klíčová; důležité je umístit centrum zájmu tak, aby upoutalo divákovo oko.
Cílem je umístit naše centrum zájmu blízko nebo na jeden z protínajících se bodů. To jsou ty červené tečky. To nám dává snadný způsob, jak udržet střed zájmu v asymetrické poloze nebo v místě, které je pro diváka zajímavější než přímo uprostřed.
Vezměme si jednoduchý obrázek zimní krajiny. Hlavní horizontální linie je ve středové ose, v polovině obrázku. To je zneklidňující, tak to cítí mnoho umělců. Silnice nás také vede velmi blízko ke středu obrázku.
Můžeme posunout horizont dolů a cestu doprava.
Nyní to již vypadá jinak, že.
Nebo posuneme horizont mírně nahoru a cestu doleva.
A máme jinou kompozici, taky zajímavou. Kterou zvolíte, je na vás. Ovlivní vás popředí, které chcete zajímavě ztvárnit. Nebo se vám víc líbí k horizontu stoupající silnice?
Možná vám kompozice třetin přijde příliš jednoduchá, ale jednoduché věci fungují. Jsou přehledné, lehce uskutečnitelné, to nám vyhovuje. Podívejte se na příklady, tentokrát z mé tvorby..
Pravidlo třetin bude pro vás užitečné. Já toto pravidlo využívám často. Můžeme se rychle podívat na umístění ohniska v motivu, abychom zjistili, zda by posunutí věcí do více asymetrické polohy mohlo pomoci.
Pamatujte si však, že ty nejpoutavější obrazy se zřídka hodí do jakéhokoli vzorového přístupu nebo mřížky. Existuje příliš mnoho možností, proto se ve svých začátcích držte jednoduchosti a spoléhejte víc na svou intuici. Vytvořit kompozici, znamená hlavně nacítit se na námět. Co chci, aby tam bylo, jak by to mělo vyznít a jak to říci divákům.
O kompozici bychom mohli psát dlouho, mohla by vzniknout i kniha a ne malá. Zatím se soustřeďte jen na to, jak vaše uspořádání prvků a linií na obraze na vás působí. Cit pro dobrou kompozici se časem rozvine. No a později budete přímo kouzlit a zkoušet různé kompoziční variace.
Copyright © 2020 – 2024, VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA – Marie Veselská, GDPR, obchodní podmínky, kontakt.