Kopretiny miluji, vlastně v mé tvorbě kytic, květin a zátiší s květinami, kopretiny naprosto převažují. Jsou něžné, skromné        a přitom jsou to královny našich luk. Škoda, že dnes kopretin ubývá, pamatuji si louky, kde jsme jako děti pletly věnečky. Uměly jsme to, protože kopretin bylo plno a hlavně, nikdo se o nás nebál, cesty na louky byly přístupné, posečené, nikdo se nebál klíšťat a starat se husy nebylo nikomu divné, sekat trávu pro králíky taky ne. Ocitaly jsme se uprostřed luk. Hrály si na víly z českých pohádek, jako dnešní děvčátka.

Dnes, když přijdete na vesnici, málo která ves má humna, za barákem se do polí nechodí, chodníčky se ztrácí a pomalu není kudy jít do přírody, nikdo nepotřebuje chodit pěšky natož pro trávu, vše se dá koupit, kdo by choval králíky a pásl husy.

Nebo to tak není? Napište mi, jak to vidíte. Ale je, vím to, protože mě na vesnici zajímá právě tento prostor za humny a mnohdy nemám, jak se za domky mezi pole a louky dostat. Propojení s přírodou se tak ztrácí a abyste přírodu našli nebo ji opravdu chtěli prožít, tak si musíte vzít cílenou dovolenou a chodit po stezkách určených k turistice.

Tak jsem si zase vylila srdce, omlouvám se. S naším malováním to nesouvisí a raději začneme.

PŘEDLOHY

Podkresbu si uděláte určitě snadno, přesto nabízím rychlé malé video pro úplnost a taky pro ostýchavé začínající….

1 krok – podkresba

2 krok  –  podmalba

3 krok  –  malba, první část

4 krok  –  malba, druhá část