Tak to ne …..Miluji to tady, má Morava, můj kraj, vždyť já můžu… cokoliv připojit ke svému fotografování. Je to příroda, má Morava, meandry, krásy lužních lesů, to je to, čím jsem, jak to, že jsem si dělala obavy z prázdnoty. Přišlo to jako plesknutí, jako bych objevila něco, co jsem kdysi měla denně, co jsem denně cítila. Ano, ta každodennost, nedostatek času, člověk přestal vnímat, co všechno může ještě jiného dělat. Pak přišel impuls, má dcera šla na střední uměleckou školu, to byl velký moment i pro mne. Malování jsem znovu objevila, vždyť já již kdysi dávno malovala a moc jsem to měla ráda.
V duchu jsem se usmívala při tomto vzpomínání. Talent, co to je. Dle mého, to je láska, láska k práci, láska k lidem, láska k tvoření, láska k přírodě ……. ke všemu co nás obklopuje.
Moje motivace
aneb já a malování
Jako dnes to vidím, děti dospěly, odcházely postupně za svým naplněním života. Doba předdůchodová se stala mou noční můrou. Vize byly šedivé. A co budu dělat až… nebudu chodit do práce, až se v bytě budou ozývat jen mé kroky. Každý den bude stejný ?!
„Dáš-li do práce lásku, ono se to projeví a to co děláš se povede,“ říkával mi můj táta a maminka přizvukovala: “ Dej do to ho srdce děvče“. Byli prostí lidé a s každodenní rutinou se vyrovnávali s láskou. A měli pravdu. Obrázky vznikaly jeden za druhým. Ĺíbily se nejen mně, ale i okolí se líbily. Našla jsem radost, radost v každém dni, v každé procházce, kdy jsem lovila se svým fotoaparátem nejkrásnější motivy na meandrech řeky Moravy.
A to je můj příběh, milí přátelé.
Jsem malířka a lektorka olejomalby. Předávat zkušenosti a lásku k malování mi dává smysl.
Pojďte se mnou, povedu vás.