Morava - řeka má 

„Jsou místa, která nás léčí  tichem. Pro mě je to řeka Morava.“

Řeka Morava – proud vzpomínek, klidu a inspirace

Když zavřu oči a nechám se unášet vzpomínkami, jako první se objeví řeka Morava. Její klidný proud byl součástí mého dětství – místem, kde jsme jako rodina trávili společné chvíle plné radosti, dobrodružství a ticha, které léčí.

Byly to dny, kdy jsme s bratrem běhali po lukách, sjížděli řeku na lodičkách, chytali ryby a pozorovali šustící listí stromů, co se nad vodou skláněly, jako ochránkyně dávných tajemství. Morava byla náš svět – volný, divoký, nevyzpytatelný, ale i laskavý. Každý její zákrut, každý břeh byl příběhem, který jsme si mohli prožít.

Dnes k ní chodím jinak – v tichém rozjímání, s vděčností.  Stále se k ní vracím, i když dnes žiji a tvořím daleko od ní. Je to láska nebo spojení, to nevím....  Už nelovím ryby, ale myšlenky. Nepádluji po proudu, ale nechávám se vést vnitřním klidem, který u ní cítím. Řeka Morava se pro mě stala symbolem návratu k sobě. Je mi připomínkou, že i když se v životě mnohé mění, jsou místa, která jsou kotvou – hlubokou, stálou a pravdivou.

A  díky ní vím, odkud čerpám svou životní sílu – z přírody, ze vzpomínek a z toho tichého proudu, který ve mně stále plyne.

Je to propojení s ní a s těmi, co už odešli.....

„Řeka je více než voda – je to nekončící příběh všech těch co s ní žili, co tudy prošli, kterým dala, co měla..."