Jak pracovat s fotografií

Snad nejčastějším způsobem zachycení toho, co mě osloví, je fotografie. S fotografií se moc dobře pracuje, lze ji uložit do počítače, upravit, oříznout, zaostřit a podobně. Někdy pracuji i s fotografiemi, které jsou dostupné zdarma ve fotobankách, ale to bývá málokdy. Fotografové, ač jsou mistři ve svém oboru, mají kupodivu jiné vidění než malíři a málokdy se jejich motiv k malbě hodí.

Zvláště krajinu fotografují docela jinak. Uvědomuji si to často, protože s mým kamarádem, fotografem, s kterým chodím do přírody fotografovat, se opravdu hodně lišíme i ve výběru míst, objektů a i ve volbě světla, úhlu zobrazení apod. Mají své vidění fotografa, jejich práce jsou obdivuhodným uměním, ale uměním zcela odlišným od malby.

Na druhou stranu, lze využít služeb fotografů, kdy nám mohou na zakázku udělat fotografie figurálních póz postavy, které pak máme jako vodítko k figurální malbě. Stejně tak dobrá je referenční fotografie portrétu od fotografa profesionála, je lepším řešením pro malbu portrétu, než stará fotografie nezkušeného laika. Celá řada malířů fotografie využívá.

 Začneme jednoduše – podíváme jak na  to šel kolega

Autor je malíř i fotograf, sem tam maluje, sem tam fotografuje. Má fotografii, z místa, kde to má rád. Hledá motiv, který zaujme. Konkrétně hledá strom, který by si namaloval. To místo důvěrně zná, ale malovat chce v ateliéru. Asi to má jako já, ráda chodím ven a fotím krajinu kolem, udělám si k fotografiím pár skic a malbu si nechám až do ateliéru.

Panoramatická fotografie je zdroj, autor nechce  malovat takto široký záběr, jen si chce vybrat, něco konkrétního, možná že už, když byl na tomto místě a dělal tuto fotografii, věděl, že jednou tu fotografii využije a něco z ní  namaluje.

Vybral si strom,  mírný sráz a vzdálené hory.. Teď si šikovně, s ohledem na zamýšlenou kompozici udělá výstřižek z fotografie.

Kolega si ořízl fotografii, výstřižek si zvětšil a získal předlohu pro svoji malbu.

Co dál musí malíř udělat? Určí si, co bude na obraze, to znamená, že něco z fotografického výstřižku ještě vynechá, je taky možné, že naopak se rozhodne i něco přidat. Možná přidá světlo, mraky, nakloní rovinu … záleží již jen na jeho záměru.

A kolega pokračoval dál, udělal si jednoduchou notan studii (čtyři stupně šedé). Pak rychlou barevnou studii. Obě studie mu pomohly v malbě obrazu. 

A výsledek vidíte↓

Cesty k hotovému dílu jsou různé, fotografie s motivem posloužila a její použití nebylo míněno jako předloha ke zhotovení hyperrealistického zobrazení stromu. Fotografie byla jen inspirativní záležitostí pro malíře. Někdy se držíme fotografie více, jindy méně. Fotografie je inspirace.

Pracuji hlavně s fotografií. Fotografování bylo mým velkým koníčkem, ještě před malováním. Sama jsem musela projít jakousi proměnou, naučit se fotit, ne jako fotograf, ale jako malíř. Malíř má jiný cíl, potřebuje náměty, zdroje inspirace, pro své malby. Jako malíř zůstávám hodně nad fakty, nad realitou, jako fotografovi je mi jasné, že když budu malovat, potřebuji právě ta fakta, tu situaci, to světlo, ten dojem, tu náladu z toho okamžiku.

To hlavní je, že při fotografování myslím na kompozici víc jako malíř.

V tom je asi ten hlavní rozdíl.